Pernštejn - 28.07.2007
Svorníkem vztahů hradu Pernštejna a městečka Nedvědice je pojmenování městečka i hradu. Jakkoli je zvuk obou místních jmen zcela odlišný a má dokonce původ v jiných jazycích, sémanticky jsou oba názvy vlastně totožné. Oba vycházejí z pojmenování někdejšího vládce lesů - medvěda. Pernštejn (i s půvabnou nářeční variantou Peřtén) je českým derivátem, odvozeným z hornoněmecké výslovnosti spisovného německého Bärenstein. Okolo roku 1285, kdy poprvé v pramenných materiálech zaznívá toto jméno, jsou německé názvy, zejména u nově budovaných opev- něných sídel, nejvíce v kurzu. Jeho kořeny jsou ale dozajista starší a místního původu. České jméno Nedvědice se objevuje v pramenech o více než půl století později, a to ve spisovnější formě s "M" (Medwidicz). Není úkolem tohoto krátkého příspěvku bádat nad časovou sousledností hradu a městečka, i když existence obce před vrcholně středověkým hradem je zjevná. Domnívám se pouze, že obě místa dostala název nikoliv z nějaké vzájemné souvislosti časové či právní, ale že obě nezávisle na sobě přejala jméno říčky, na níž a nad níž se rozkládala. Je příznačné, že v češtině se jméno Nedvědice (se staročeským "N") objevuje od počátku v singulárové podobě "ta Nedvědice, z Nedvědice", a nikoliv, jak pohříchu často k velké nevoli místních občanů slýcháme, "ty Nedvědice, z Nedvědic". Údolí říčky, jež se pozoruhodně na horním toku nazývá Zubří potok, tak spojuje hrad a obec nejen "krajinně" , ale i "literárně". Jak bylo hned z počátku uvedeno, nemá cenu vypisovat právní, hospodářské a kulturní vazby hradu a osady, která se stala podhradním městečkem. Typický vývoj této vazby vždy narušovala okolní sídla, nejdříve i naposled Bystřice, která svou vahou vždy k sobě stahovala mikroregion Nedvědicka (či chcete-li Pernštejnska), jinak přírodně gravi- tujícího k Tišnovu a dále k Brnu. Doubravník, k němuž měli zakladatelé hradu a kolonizátoři kraje zvláštní vztah, Ned- vědici ukrajoval pravomoce soudní a okolí Štěpánova od a do určité doby vždy konkurovalo Nedvědici hospodářsky. Tři posledně jmenovaná městečka s okolními osadami tvořila po prodeji Bystřice mikrosvět pernštejnského panství s hradem (tehdy "zámkem") jako centrem. Hrad a jeho páni a správcové ostatně dokázali tento mikrosvět uhájit před většími excesy husitských bouří i třicetileté války, pernštejnské panství patřilo mezi méně postižené části Moravy. Tento patriarchální, do sebe uzavřený svět se začal více měnit až s přelomem 18. a 19. století. S velkými změnami společenskými a hospodářskými začínal i nový život hradu a tyto změny v jeho životě začaly sice pozvolna, ale zato až podnes měnit i jeho vztah k okolí. 19. století se vyděsilo excesů francouzské revoluce a po éře "rozumu", která podivuhodně vzbudila nejhorší vášně, našlo zalíbení v citové exaltaci středověku, jeho hrdinství a lásky. Hrady přestávají být jen nepohodlnými kancelářemi a špatně udržovanými sýpkami, stávají se památníky rodiny, národa, dějin, v novodobém slovníku památkami. Od počátku 19. století pozvolna houstne zástup návštěvníků, takže dokonce mnozí majitelé těchto památek je začínají upravovat přímo pro tyto účely. Návštěvní knihy vedené na hradě od roku 1825, začínají podpisy šlechty a vzdělanců a
Hrad, který byl východiskem a základnou skvělého vzestupu mocného rodu pánů z Pernštejna, vznikl v polovině 13. století a byl přebudován a rozšiřován až do poloviny 16. století. Původní jednoduchá bergfritová dispozice se tak ztrácí ve spleti pozdějších přístaveb, které působí velmi malebným a zároveň monumentálním dojmem. Tato pozdně gotická a raně renesanční podoba hradu nebyla dotčena pozdějšími přestavbami a je ojedinělým dokladem organických přeměn středověké pevnosti na luxusnější renesanční reprezentativní sídlo, neztrácející nic na obranyschopnosti.
Prohlídková trasa, fyzicky poněkud náročnější, umožňuje návštěvníkům obdivovat především architektonickou skladbu hradního paláce. Návštěvník sleduje v interiérech historii a vývoj šlechtického sídla od jednoduchého hradu přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci až po romantické období 19. století, kterému je věnována samostatná tzv. výběrová trasa.
Vybavení interiérů, z větší části svezené z jiných objektů, dotváří pouze v náznaku atmosféru zmíněných období a stylů.
Moje hodnocení
Návštěva dne: 28.07.2007
Průvodce: okruh A ***
okruh B ****
Cena vstupenek: okruh A 100,-
okruh B 200,-
Cena občerstvení: ** Cena suvenírů: **
Tip na oběd:
Poznámka: Nedoporučuji hradní restauraci,vysoka cena a dlouhe čekací doba.A jidlo nic moc.